299 dní krásné práce

přidal/a Lukáš, okres Břeclav

299 dní krásné práce

přidal/a Lukáš, okres Břeclav
Tato stavba má celkem:
69 hlasů
Hlasování bylo ukončeno před 8 měsíců 2 týdny
Novostavba
Svépomocí
100 m2
Začátek výstavby:
Listopad 2014
Konec výstavby:
Září 2015

Proč právě tato stavba?

Proč Ytong ? Psal se rok 2014 a se svojí manželkou jsme se rozhodli, že si postavíme malý domeček. V hlavě se nám rodilo plno nápadů, jak má ten dům vypadat. Najali si finanční poradkyni na vyřízení hypotéky a od projektanta jsme dostali plány, které byli podle naších představ. I přes překážky které nám dělali sousedé jsme nakonec dostali stavební povolení. A to byl signál aby mohl začít řádit bagr.

17. listopadu jsme kopli do země a ještě do konce roku jsme zvládli základovou desku. Přes zimu celá rodina načerpala sílu a 14. března jsme s pomocí kamaráda založili první šár. Od té doby to šlo jak po másle. Jedna tvárnice k druhé a koncem dubna se začala rýsovat od odborníků střecha. Na ní jsme si netroufaly.

V květnu jsem si užil nejvíce radosti, jelikož jsem instalatér začal jsem dělat odpady, vodu a topení. Odborníci od drátku dělali elektriku. Řezání do Ytongu šlo krásně. Jednodušší materiál pro stavbu jsme ani vybrat nemohli. A když jsem viděl s jakou lehkostí se dělali omítky a manželka se těší na vymalování, hřálo mě u srdce.

O velkých prázdninách se dělali sádrokartonové stropy a společně se ženou jsme motali podlahové topení. Dodělávali se práce kolem domu a začali nakupovat nebo spíš objednávat nábytek. Čekání na rohovou sedačku do obývacího pokoje přes 70 dní nás opravdu zaskočilo.

V září nastoupil obkladač a dokud neměl vše hotové tak nemohl odejít pracovat jinam. Kompletovala se koupelna, technická místnost a kuchyň. Moje žena si vzala týdenní dovolenou a začala na (stavbě) úřadovat ona. Malovaní, skládání skříní, uklízení, leštění, řešení i těch nejmenších detailu. Přesně 11, září pro některé smutný den ale pro nás ten nejhezčí. Ano byl to den prvního spánku v novém domečku. Padli jsme únavou do postele a vzbudili se až další den.

Ani jsem se nechtěl takhle rozepsat, ale když si vzpomenu na ty časy šlo to samo. Teď nám tu běhá 15ti měsíční (ďábel) jménem Lucie a není nic víc než viděl svojí rodinu šťastnou. Ještě bych tímhle chtěl poděkovat všem, kteří se účastnili a přiložili ruce k dílu. Bez vás bych tenhle příběh teď nepsal. Přeji hodně štěstí všem soutěžícím. Lukáš, Zuzka a Lucka Grzybovi.

Komentáře